„Naše těla jsou jen zvadlé listy na stromě života“ - Albert Einstein

Smrt je nevyhnutelnou součástí života a my lidé se ji po staletí snažíme pochopit. Náš vztah ke smrti se v průběhu času vyvíjel - od starověkých civilizací, které stavěly honosné hrobky a pyramidy, až po moderní tradice, jako jsou pohřby a kremace. Jednou z moderních tradic, která v posledních letech získala na oblibě, je používání uměleckých uren k připomínce zesnulých blízkých. Mezi různými uměleckými urnami dostupnými na trhu vynikají Pulvis Art Urns svou jedinečností a osobitým charakterem.

Ikonické památníky Pulvis jsou navrženy tak, aby přinášely klid a mír. Ve své tvorbě zachycujeme sílu ducha a odolnost, která přichází po bolesti a ztrátě. Naše řemeslné výrobky jsou symbolické, decentní a smysluplné a právě takové jsou potřeba k uctění památky blízkého člověka. Věříme, že umění je podstatou všeho, co děláme, a hledáme inspiraci ve filozofii, umění, literatuře a dalších oblastech.

V úvahách Alberta Einsteina a Oscara Wildea o smrti jsme našli inspiraci pro vytvoření několika uren, které oslavují život a zároveň uznávají nevyhnutelnost smrti. Pojďme vám představit mechanismus, který pomohl největším myslitelům světa vyrovnat se s emocionálními úskalími zármutku a smrti.

Oscar Wilde a Albert Einstein byli dvě vlivné osobnosti své doby, každá známá svými jedinečnými myšlenkami o životě, umění a vědě. Přestože se věnovali odlišným oborům, Wilde i Einstein ve svých dílech přemýšleli o smrti a nabízeli vlastní pohled na povahu smrtelnosti.

Oscar Wilde, známý svým vtipem, satirou a literárním stylem, prohlásil: „Smrt musí být tak krásná. Ležet v měkké hnědé zemi, nad hlavou mít vlnící se trávy a naslouchat tichu. Nemít žádné včerejšky ani zítřky. Zapomenout na čas, zapomenout na život a být v klidu“. Wildeovy úvahy o smrti patří k nejpodnětnějším a nejvíce nadčasovým slovům světové literatury. Jeho román „Obraz Doriana Graye“ zkoumá téma smrti i vztah mezi krásou, mládím a smrtelností. Hlavní hrdina Dorian Gray prodá svou duši za věčné mládí a jeho portrét, nesoucí stopy jeho hříchů, se stává znepokojivou připomínkou jeho smrtelnosti.

Jedna z povzbudivých myšlenek Oscara Wilda zní: „Člověk přežije všechno kromě smrti“. Není pozitivní, že dokážeme přežít bolest i jakýkoli problém? A nemůže být smrt jakousi úlevou? Uhádnete, jaká byla poslední slova tohoto básníka vytříbených kontrastů? Něco vtipného, jaké by mohl říct Wilde. Ležel v laciném hotelu na levém břehu Seiny, rozhlédl se a řekl: „S mou tapetou svádíme souboj na život a na smrt. Jeden z nás musí odejít.“

Albert Einstein kdysi napsal: „Naše smrt není konečná, pokud žijeme dál v našich dětech a mladší generaci. Jsou to totiž naše já; naše těla jsou jen zvadlé listy na stromě života.“. Když zemřel jeho milý italský přítel Michele Besso, Einstein napsal dopis Michellině sestře: „Michele opustil tento zvláštní svět o něco dříve než já. To nic neznamená. Lidé jako my, kteří věříme ve fyziku, vědí, že rozdíl mezi minulostí, přítomností a budoucností není ničím víc než trvalou, zatvrzelou iluzí.“  Je smrt iluze? Pokud jde o záhady našeho vesmíru a lidského života, největší záhadou, kterou mnohé zajímá, ale zároveň o ní nic nevědí, je smrt.

Jsme si jistí, že smrt nemá minulost ani budoucnost? Podle výzkumu vědce Roberta Lanza, pokud prostor a čas nejsou lineární, nemůže ani smrt v žádném skutečném smyslu existovat. Tyto myšlenky obvykle známe na intuitivní úrovni. Možná přikládáme příliš velkou váhu své racionální, objektivní levé hemisféře, a tak ztrácíme ze zřetele svět, který existuje hned vedle ní. Můžeme si vybrat, jak se rozloučíme se životem? 

Můžeme si vybrat, kdy odejít? Třeba kdyby se Einsteinovy sny splnily: „Chci odejít, až budu chtít. Uměle prodlužovat život je nevkusné; svůj díl jsem si odpracoval, je čas odejít. Udělám to elegantně.“. Einstein také věřil v posmrtný život, i když ne v tradičním náboženském smyslu. Věřil, že naše energie nebo podstata existuje i po smrti, stejně jako energii ve fyzickém světě nelze zničit ani vytvořit. „Energii nelze vytvořit ani zničit: lze ji pouze přeměnit z jedné formy na jinou.“ Einstein věřil, že naše energie nebo vědomí se po smrti, stejně jako energie ve fyzickém světě, promění v něco jiného, místo aby jednoduše zmizely.

Autor: Ana Jovanovic

------------------

Pomozte nám uctít památku zesnulých blízkých a domácích mazlíčků prostřednictvím umění!

Náš affiliate program je nyní k dispozici. v https://www.pulvisurns.com/pages/affiliate-program-by-pulvis-art-urns