Umění umírat

Smrt je nevyhnutelnou skutečností lidské existence, která filozofy po staletí přivádí do rozpaků. Filozofie je jedinečná intelektuální disciplína, v níž se díváme smrti do očí a v průběhu toho, čemu říkáme život, chápeme věčnou smrt. Simon Critchley ve své knize „The Book of Dead Philosophers“ zkoumá různé pohledy, které filozofové v průběhu dějin sdíleli na smrt.

Jeho hypotéza zní, že filozofie je ars moriendi, umění umírat. Když se učíme umírat, učíme se žít. Jde o jakousi hrozbu, která se vine celou knihou a začíná u Sokrata, pokračuje sokratovskou tradicí, Ciceronem a Montaignem.

Podnětem ke Critchleyho knize *The Book of Dead Philosophers* byla věta Michela de Montaigne: ‘Kdybych byl autorem knih, sestavil bych seznam různých úmrtí a opatřil ho komentáři: kdo by učil lidi umírat, učil by je žít.’ Critchley označuje hlavní úkol filozofie za přípravu, což navazuje na Ciceronovu poznámku: „Filozofovat znamená učit se umírat.“

Jeho kniha je krutá a hluboká, ale někdy i zábavná. Autor nás zavádí do metafyzické nekropole. Critchley tvrdí, že smrt dává našim životům naléhavost a smysl, protože nás nutí čelit vlastní smrtelnosti a zamyslet se nad tím, co je v životě skutečně důležité.

Dalším důležitým tématem knihy je myšlenka, že smrti se nemusíme bát:„Nesmírně mě přitahuje představa života jako omylu, jakési přirozené chyby, pro niž se snažíme najít nějakou metafyzickou jistotu či útěchu. V tom spočívá jádro Schopenhauerova temného komického génia.“ Můžeme jít vstříc své nebo cizí smrti svobodně a beze strachu? Dokonce i Wittgenstein říká, že představa věčného života nevyřeší žádný ze zásadních problémů.

Jeden ze tří úvodních esejů v knize tvrdí, že „Zemřete smíchy“ - slib, který se naštěstí nesplní. Zvláštní je, že filozof by měl nejen dodržovat umění umírání, ale měl by být tváří v tvář smrti také veselý. Co to znamená?

Například Epikúros věděl, že strach ze smrti nás činí nešťastnými, protože se smrti neustále bojíme a stále si děláme starosti s tím, co nastane po smrti. Filozof měl jakousi filozofickou terapii, při níž se snažil strach ze smrti odstranit tím, že se zbavil touhy po nesmrtelnosti a přijal smrtelnost. Jde o přesné a správné poznání přírody a přirozeného procesu. Tváří v tvář smrti tak můžeme dosáhnout určitého klidu či míru, kterému se řecky říká ataraxie.

„Smrti se děsím. Jsem naprosto smrtelný a bojím se smrti. Proto jsem napsal tuto knihu. Napsal jsem ji, abych zjistil, co o smrti říkali filozofové v průběhu staletí a tisíciletí, ale také abych se postavil svému strachu. Pomohlo mi to? Myslím, že ano. Stále se bojím smrti, ale když o ní přemýšlím, více uvažuji o možnostech. To je dobře. Knihu jsem nabídl lidem a předložil jim hlubší myšlenky o těchto otázkách života a smrti,“ říká Simon Critchley.

Autor:
Ana Jovanovic

------------------

Přidejte se k nám a pomozte rodinám uctít vzpomínku na jejich blízké i domácí mazlíčky prostřednictvím umění!

Náš partnerský program je nyní k dispozici. v https://www.pulvisurns.com/pages/affiliate-program-by-pulvis-art-urns